El Chorro 2015

To jsme si takhle zaletěli na měsíc do Španělska a z měsíce se vyklubali náhle dva. Tenhle náš super výlet měl hned od začátku spoustu krizovek. Od ukradeného nového mobilu, peněz a dokladů přes obě rozbité nafukovačky až po zmeškání zpátečního letadla, čož bylo důvodem prodloužení jinak skvělého pobytu v Andalusii.

První dva dny, jsme objevovali krásy Malagy, nádherného přístavního města, města kde se narodil malíř Pablo Picasso. Malaga má určitě spoustu skvostů kterými okouzlí každého turistu.
První noc jsme totiž přespali pod širákem u arabské pevnosti La Alcazaba. Okolo pevnosti se dají najít pěkná místa na punkové přespání a s dalekými výhledy na Středozemní moře.

Začátek ledna ve Španělsku, všude plno pomerančovníků obsypaných oranžovými pochoutkami. Myslím, že Španělé chodící v péřovkách a kabátech pro nás byli stejnou atrakcí, jako jsme byli my pro ně......koupající se v moři a chodící v kraťasech a krátkém triku, pojídající pomeranče po kilech.

Do El Chorra jsme docestovali "nezkušeně" vlakem. Nezkušeně říkám protože náklady na cestování se dali snížit na polovinu použitím metra, které jezdí přímo z letiště. To nemluvím o hitchhikingu, tím se vaše náklady sníží o 100% :-)

Hned co vystoupíme z vlaku tak potkáváme Škrováďáky. Od nich se dozvídáme, že ubytování nás asi taky moc stát nebude, jelikož camp Albercones je zrušený a zavřený. To nás ale nezklamalo, protože skvělou zprávou pro nás je, že stan se dá rozdělat přímo v lese pod skalami (aniž by někdo prudil). Už za pár minut obcházíme ceduli Paraje Natural (Národní Park) za kterou kulím oči protože to co vidím splňuje všechny moje představy o legendárním CAMPu 4 v Yosemitech. Ilegální stanové městečko, plné lezců a lezkyň z celého světa. Kousek od od campu je pitná voda, skvělá sprcha v podobě ze země trčící plastové hadice s kohoutkem. Musím říct, že donedávna jsem se v lednu nikdy venku pod zelenou palmou a s výhledem jako kráva nesprchoval.

CAMPO cuatro :-)

No a teď hurá popsat lezení. Nejdřív jsem se důkladně seznamoval s klasifikací jelikož je to poprvé co jsem lezl na francouzké klasifikaci. Markétka se zase seznamovala s tím jaké to je lézt poprvé na skále a také přemáhat nepříjemné pocity, které ve vás při lezení vyvolá celkem slušná hloubka dolů směrem do údolí.
Po mnoho vyonsajtovaných 7áčkách zjišťuji, že svoje hranice mám o kousek výš, takže se pouštím s novými českými spolulezci Gibonem a Gomezem do cesty Rima Libre 7c+ (dříve dokonce 8a) kterou přelézám 6-tým pokusem. Za tuhle převislou lahůdku po lištách dost vděčím oboum Lukášum kteří vymysleli program.
Hned co přelezu Rimu Libre tak zkouším flashovat cestu Viejo Traidor 7b+ kterou vytahnul Honza, no a padám v posledním dynamickém kroku do madla. Jelikož je to moc krásná cesta, tak se pokaženým pokusem nenechám odradit, na konci lépe poskládám nohy a cestu druhým pokusem přelézám.
Pěkný den jsem měl, když se mi podařilo onsajtnout cestu New 7b která byla předcvakaná od lezkyně z Kazachstánu
No a z lezení jsem byl suveréně nejšťastnější den před odletem, když jsem Markétku přemluvil aby mě jistila z pěkně exponovaného štandu (což ona "miluje" :D ) a pouštím se zkrokovat Ajonjolí 8a , to je krásná třicetimetrová radost po pěkných chytech, problém je jediný boulder ve kterém musíte z dvou malých lišt skočit do madla, které chytáte na levačku. Zkrokuji a dávám druhý pokus, dolézám pod boulder kde se snažím trochu odpočinout, v tu chvíli vidím okolo prolétnout majestátního supa, tenhle krásný pohled mi dodá sílu, nalezu do lišt a vydám sílu na pořádný odraz, obě ruce se pouští skály, letím nahoru s pocitem, že tohle moje konání musí z dálky vypadat fakt dost dobře :D (i kdyby to viděl jenom ten sup), levačka chytne madlo a jelikož vím, že dolez nebude problém, tak se těším ze svého prvního 8áčka.

Kromě lezení jsme si udělali čtyřdenní výlet stopem na britský Gibraltar. Na cestě zažili kupu dobrodružství, projeli pěkný kus Andalusie

crossing runway in Gibraltar

Viděli jediné volně žijící opice v Evropě, slavné surfařské pláže v Tarifě, historický most v Rondě, viděli z dálky Afriku a jedli dobroty na festivalu jídla v Ardales

slušně vychovaný makak vítá Marki v The Rock

Když to shrnu Španělsko je opravdu fajn zážitek a udělat si takovou dvouměsíční dovolenou v cizině je v našem podání stejně finančně náročné jako žít v tady v naší české kotlině. Takže vřele doporučuji vypnout počítač a někam vyrazit :)

festival jídla v Ardales