Opravdu asi neznám lepší náplň dne, než ráno vstát, udělat pět kroků, proběhnout se lesem a přitom pozorovat probouzející se okolí. Nasnídat se na čerstvém vzduchu s okouzlujícím výhledem na městečko Slatiňany, městečko známé chovem impozantních starokladrubských vraníků, vůbec nejstaršího českého koňského plemene.
Udělat dalších deset kroků a stát pod sice nevelkými, ale přesto vyzývavými stěnami pískovcového lomu, které nabízejí mnoho lezeckých hlavolamů, .....při pouhém pohledu na ně si v myšlenkách zavazujete lezečky a prsty brázdíte nesčetné množství malých lišt a kapsiček, nutíc svoje tělo do krkolomných pozic a pohybů.
Řeka Chrudimka protékající lomem velice přidává celkové uklidňující atmosféře a poskytuje jedinečnou možnost ke koupeli. Nedaleký podzemní pramen teče pouze "čůrkem," ale kdo si počká, ten se napije skvělé pitné vody.
Tohle je Škrovád mýma očima.
Z toho, co jsem přelezl, se mi nejvíc líbil boulder Vůbec nic 7A , moc krásný jednoprstovky.
Hned po jednoprstové lahůdce, krásnej "plácací a patovací" boulder Na medvěda 7A
No, a pěknej traverz, kterej se mi podařil na první pokus, sice mi při lezení chvilku trvalo vymyslet správný kroky, ale přesto Faker 7A povolil na flash.
Klasické Škrovádské kousky jako Zhola nic 6C+ a Vysoké napětí 6B jsem si také nemohl nechat ujít. Kromě bouldrování se mi díky Adéle podařilo vzít si sedák a dostat se i na lano a podařilo se nám slézt pár pěkných cest, při příjemném téměř podzimním slunci.
Určitě se tam zase rád vrátím.
Určitě se tam zase rád vrátím.