Vedra vs. bouldrování

PONDĚLÍ 29.7.2013 - Bílá skála

Vstávám v pět hodin ráno v naději, že nebude takové vedro. Teploměr však ukazuje 20 °C a bude jenom hůř. Proto spěchám ke skále a stále doufám, že se nebudou potit ruce. No už skoro klasicky opak se stává pravdou. Jenomže nic mě nedokáže od lezení jen tak odradit, dosypu mágo, rozložím bouldermatku a jdu na věc. Vybral jsem si Vždycky Je Co Zlepšovat 7A+ ,tak pojmenoval boulder Michal Štěpánek, protože jeho autoři název nikde neuvedli. Podle mě pěkný a trefný název, kdyby však autor nesdílel stejný názor stačí se ozvat. Boulder křižuje cestu zvanou Meresjev, shodou náhod je jméno sovětského letce pozpátku = Vejserem. Jako nějaký extra vejser mi to však nepřišlo a čtvrtým pokusem úspěšně přelézám.
Bílá skála, Vždycky Je Co Zlepšovat 7A+

Teplota rychle stoupá tak si přelézám vedlejší No Name 7A, které už pro mě není žádnou novinkou.
No Name 7A

Potom si zalezu v nástupu ze sedu na cestu E.T. je king, což je taky pěkný 7A boulder, který mám přelezený také už z minulé návštěvy.

Bílá skála, ET bouldermaniak 7A
(video z minulého přelezu)

Ještě se přesunu pod stěnu u ohniště. Kde je jedno zajímavé 7A (nástup na Pátera se sedu) myslím od Tondy Páleníčka. Tam už mě však malé lišty nepouští, kvůli potícím se prstům.
Na závěr zkouším pro radost z lezení doslova "velmi čistý" přelez jedné linie od P. Jonáka.


NEDĚLE 28.7.2013 

Nadšený lezec si bere lezečky i když se jede válet k vodě. Takže na chvilku přerušíme nedělní koupání v rybníku na Křižánkách a jdeme se podívat na Bílou skálu s půlkou mojí milované rodiny.
Zde přelézám na první pokus stylem flash cestu Ehm 7

Bílá skála, Ehm 7


s mámou na Bílé skále
se ségrama na Bílé skále

PÁTEK 19.7.2013

Přelézám pěkné sedumáčko od Michala. Chovej se, ať nechováš 7A


Zlato, pojď nachvilku na skálu

PÁTEK 26.7.2013

Konečně se udělalo tohle léto pěkně a hned si každý stěžuje, že je moc velké vedro. To ale není můj případ, proto hned po práci píši přítelkyni, jestli by nechtěla jít nachvilku na skálu. Opravdu je teplo a o dobrém tření si můžu nechat zdát, takže žádné bouldrování dnes nebude. Tedy přemýšlím co na té naší malé Vysočině z těch těžších cest ještě nemám přelezeného. Po pár úvahách volím Bílou skálu, protože je to pěkně ve stínu a víceméně to je samá lišta, žádné obliny. Navíc už tam mám jen jedinou nepřelezenou cestu a to je Páter - 8 
Dorážíme pod stěnu, v lese je pěkný chládek a stěna je krásně suchá. Nálada je výborná a Karolínčina přítomnost mě také motivuje. Cestu si nejdříve zkrokuji, protože už jsem skoro dva měsíce nelezl s lanem. Vypadá to dobře 10 minut si odpočnu a začínám lézt.

První dva kroky jsou dost nepříjemné. K prvnímu borháku je to docela po madlech takže brnkačka. Ke druhému borháku je to taky celkem snadné přes malé spárky a lišty. Cvakám tedy druhou karabinu, zde nad ní mezi druhým a třetím borhákem je konečně pár těžších kroku.

Bílá skála, Páter - 8

Třetí borhák se cvaká z madla a je tam i krásná žába za kterou se dá viset klidně dovečera. Na to však nemáme čas, takže lezu hned dál. Od třetího borku ke čtvrtému je to brnkačka přes pěkný bočák.

Bílá skála, Páter - 8

Potom dalších pár pěkných kroků a šup do slaňáku. Pátera 8 jsem tedy vylezl na první "ostrej" pokus, když ho porovnám s Ještě Jsme Se Nedohodli 8+ tak bych řekl ,že to je hodně podobné co se týká obtížnosti . Máme ještě dost času tak vyrážíme na místní rybník v Křižánkách kde se krásně osvěžíme a můžeme jet domů.




Bouldrování na Otradově

NEDĚLE 21.7.2013

S Michalem vyrážíme na bouldry v Otradově. Jsme domluvení na půl sedmou ráno. Michal však klasicky doráží dřív a potkávám ho v lezeckém zápalu s kartáčem, kterým čistí Discovery, což jeden z prvních výrazných kamenů při příchodu do oblasti. Jsem zde podruhé, takže jí stále moc neznám. Michal dá dva první nadějné pokusy na Teorii relativity 7C+ ale boulder stále odolává.

Michal v Teorii relativity 7C+  


Nadšení z lezení je moc nakažlivé, takže si také obouvám lezečky a pouštím se do bouldru Yucatán 7A. Moc se mi to líbí, protože boulder vede po hraně, takže samé patování nebo takzvané "toe hookování". Sice jsem z toho nadšený to však ale k přelezu nestačí. Takže Yucatán celý pouze zkrokuji a dám jeden pěkný pokus ale v posledním těžším kroku padám. Takže čeká na příště.

Yucatán 7A 


Když se chuť do zkoušení u obou vyčerpá, přesouváme se na kámen nesoucí název Queen Mary. Kde mám vyhlídnutý hezký boulder jménem Fylozofie müsli 7A. Při minulém výjezdu byla koncová oblá hrana docela mokrá, tentokrát tomu tak není. Chvilku rovnám nohy a potom Fylozofii přelézám a mám radost. Michal dá několik pokusů na dlouhý skok - Jump for free 7A+/7B ale konstatuje, že musí nějak nahnat ještě tak 5 centimetrů protože skok je opravdu dlouhej. 
Času je hodně takže chodíme od kamene ke kameni a Michal jako zkušenější mi představuje všechny zdejší bouldery. Zastavíme se u Monolitu což je hodně výrazný a vysoký kámen. Je tu pěkně vypadající traverz jménem Brutus Kaktus 7A+ na to ale už není kůže. Takže zkouším flashnout Na Půl Cesty 6C+, to se mi však nedaří a přelezu to až na druhej pokus.

Michal zkouší vylézt středem Monolitu což je projekt už docela highball, naštěstí se mu v koncové části nezdá jeden z posledních chytu tak si ho nadleze lehčí variantou a zkouší ho nohou. Chyt se ihned s kusem skály uloupne a pátnácti kilovej šutr letí 10 metrů dolů. Ještě dá pár pokusů ale morál vítězí. Síla by ještě byla ale kůže není, nezbývá nic jiného než jet domů.